čtvrtek 18. září 2014

Zapomenuté téma komunálních voleb: Kouření na veřejných prostranstvích

V Parlamentu právě zuří bitva o zákaz kouření v restauracích. S blížícími se komunálními volbami se nabízí prostor k úvahám, jaká pravidla kouření lze nastavit na místní úrovni. Jaký názor na to mají vaši kandidáti? 

Veřejná prostranství 

Máte-li štěstí na rodinu, sousedy, pracoviště a vyhýbáte-li se návštěvě kuřáckých restaurací, stejně vás tabákový kouř provází, jakmile opustíte dveře svého domova: na ulicích, náměstích, zastávkách veřejné hromadné dopravy, v parcích a v dalších prostorech přístupných každému bez omezení, která se souhrnně označují jako veřejná prostranství. 

Cílem nastavení pravidel kouření na veřejných prostranstvích není jen ochrana lidského zdraví, ale též ochrana před obtěžováním kouřem, zamezení znečišťování prostranství nedopalky a prevence začínání kouření dětí.

Celostátní zákon nikdy nemůže obsáhnout veškerá místní specifika a přesně rozlišit, kde je dobré kouření zcela zakázat a kde naopak povolit. Proto se jako vhodnější forma v případě veřejných prostranství jeví řešení na komunální úrovni – přijetím obecně závazné vyhlášky, jejíž přílohu bude tvořit mapa se zákresem či přesný popis míst, kde je kouření zakázáno, eventuálně naopak povoleno (obdobně je v některých obcích regulována konzumace alkoholu, pouliční umění či nabízení sexuálních služeb).

Obecně závazná vyhláška může překonat údajné definiční problémy se zákonným zákazem kouření na zastávkách, který byl z tohoto důvodu v roce 2010 zrušen, resp. omezen pouze na přístřešky. Dodnes tento – byť zrušený – zákaz ve společnosti pozitivně rezonuje a ohleduplní kuřáci postávají opodál.

Kouření by mělo být zakázáno v okolí škol a dětských hřišť i na velmi frekventovaných ulicích a náměstích (regulaci lze omezit i časově či vázat pouze na konání různých společenských akcí, např. trhů). V parcích by mohly být vyhrazeny „kuřácké koutky“.

Jiná veřejně přístupná místa

Kromě výše nastíněné pravomoci podle zákona o obcích regulovat kouření na veřejných prostranstvích tzv. tabákový zákon umožňuje dočasně nebo trvale zakázat kouření na veřejně přístupných dětských hřištích, veřejně přístupných sportovištích nebo ve vnitřních prostorách budov určených pro pořádání sportovních, kulturních a společenských akcí, anebo na sportovních, kulturních a společenských akcích, pokud jsou tato místa nebo akce určeny nebo vyhrazeny osobám mladším 18 let.

Domnívám se, že tato pravomoc by měla být rozšířena po vzoru slovenského zákona na ochranu nekuřáků, který stanoví, že obec může obecně závaznou vyhláškou omezit nebo zakázat kouření i na jiných veřejně přístupných místech (např. v zoologických zahradách atd.).

Ohleduplnost, nebo úplný zákaz

Ani částečná regulace kouření obecně závaznými vyhláškami samozřejmě nezaručí, že lidé nebudou tabákovému kouři nadále vystavováni. Nechceme-li jednou kouření zakázat úplně, musejí se kuřáci naučit ohleduplnosti k ostatním. Svoboda neznamená, že když si kuřák zapálí, ostatní (teoreticky) mohou utéci jinam. Naopak. Kuřák je odpovědný za svůj kouř, proto by si měl vždy hlídat, kterým směrem vítr vane.

Článek byl publikován dne 18. 9. 2014 na webu FINMAG.

Ministr zdravotnictví počítá s maximální restrikcí kouření na veřejných prostranstvích – kouřit se bude smět pouze za dveřmi bytu. Kéž by věděl, o čem mluví, a myslel to vážně :-)

 

Žádné komentáře :

Okomentovat